Paměti rostlin
Detailní pohled na klon jahodníku obecného v době finálního odečtu a sběru biomasy. Mřížka slouží k identifikaci sektorů, které byly buď ve stínu, či v plném denním světle. Foto V. Latzel
Také vás při pohledu na starobylý strom napadne, co všechno asi pamatuje? Věřím, že si tuto otázku kladete spíše v kontextu toho, co asi všechno ten úchvatný strom zažil a přežil, než že by si skutečně něco pamatoval. Stromy, a koneckonců rostliny obecně, přeci nemají mozek, proto si těžko mohou něco pamatovat. Přesto se v Botanickém ústavu zcela seriózně studiu paměti rostlin věnujeme již skoro 15 let. Je pravda, že jsme zatím u bylin, ale kdo ví, kdy se odvážeme a vrhneme i na stromy. Samozřejmě nelze stavět paměť rostlin na úroveň zvířecí či lidské. Nicméně její efekt je pro rostliny velmi podobný, pomáhá jim totiž vypořádat se s různými nástrahami okolí. Než se ovšem dostanu k samotnému fenoménu paměti, rád bych vysvětlil pojem fenotypová plasticita, pomocí které paměť rostlin studujeme (viz také výzkum epigenetiky, které jsme se věnovali v Botanice 1/2019).
Více v článku: Latzel V. (2021): Paměť rostlin. Botanika 9/1: 18–20.
Použitá literatura:
Latzel V., Münzbergová Z. (2018): Anticipatory behavior of the clonal plant Fragaria vesca. Frontiers in Plant Science 9, 1847.
Rendina González A. P., Chrtek J., Dobrev P. I., Dumalasová V., Fehrer J., Mráz P., Latzel V. (2016): Stress‐induced memory alters growth of clonal offspring of white clover (Trifolium repens). American Journal of Botany 103: 1567–1574.